Nejčastější vnější vady

Nejčastější vnější vady, na které by nás měl chovatel upozornit, jestliže se objevily u vybraného štěněte:

Zbarvení. Barevné znaky nebo jejich nežádoucí velikost či nepravidelnost, které u vybraných plemen nepovoluje standard. Zkušení chovatelé u celkového zbarvení i znaků poznají, jak se bude dále vyvýjet.

Nestandardní délka nebo kvalita srsti. Kvalitu srsti u malých štěňat někdy neodhadne ani odborník na plemeno. Její délka, v době odběru štěňat, je už částečně rozpoznatelná. Psí výrostci některých dlouhosrstých plemen, nemusí mít zrovna při výměně srsti „reprezentativní“ vzhled - jsou to taková ošklivá, oškubaná kačátka. To nás může (k naší škodě) od koupě i odradit. Rozhodující pro nás bude kvalita srsti rodičů (matka štěněte však může v té době také přelínavat). Později z nich totiž mohou být i psí šampioni krásy.

Nedostatečný pigment u vybraných plemen. Oči, kůže, drápy. Pozorní musíme být zejména u plemen, kde je podmínkou chovnosti celkově tmavý pigment.

Neuzavřená fontanela (malý otvor způsobený nedostatečným srůstem lebečních švů). Nejčastěji postihuje malá a trpasličí plemena s klenutějším typem hlavy. Nejvíce se vyskytuje na temeni, méně na čele a týle. Při odběru štěněte by měla být uzavřená (požadavek většiny standardů), neuzavřená výrazně snižuje cenu štěněte - předpoklad neuznání do chovu a možná i zdravotních komplikací.

Nesprávný skus. Markantní rozdíly se během růstu nemusí vyrovnat (záleží na velikosti a rychlosti vývoje plemene apod.) U některých menších odchylek chovatelé doporučují např. štěněti podávat velké kosti k ohlodávání. Vodítkem by pro nás mohl být alespoň skus feny - matky štěněte.

Pupeční kýla. Je to vystouplý, měkký puchýřek v oblasti pupku, různé velikosti (nejčastěji jako hrášek), který jde zamáčknout do břišní stěny. Malá kýla většinou sama zaroste - chovatel by nám měl poradit jak na to. Zdraví štěněte neohrozí, není-li vyhřeznutá střevní klička, ale jen podkožní tuk. Velkou se doporučuje nechat zašít - zvláště pak fenám (bude-li vůbec správné je použít do chovu). Chovná hodnota štěněte neklesá, není-li kýla moc velká, ale chovatel by měl jeho cenu snížit o náklady na tuto operaci.

Nesestouplé jedno nebo obě varlátka v šourku. Naděje, že sestoupí, je přibližně do 3 měsíců - záleží na plemeni. Nejběžnější problém je nesestouplé jedno varle, které zůstalo v dutině břišní (kryptorchid) nebo tříselném kanálku (tam ho lze nahmatat). U větších plemen je možné využít ultrazvuku k tomu, aby se zjistilo, jestli vůbec nějaké varle v dutině břišní je (pokud tam není = monorchid). Nesestouplé varle, výrazně snižuje cenu - předpoklad neuznání do chovu a při kryptorchizmu předpoklad operace.

Neodstraněné paspárky na pánevních končetinách. U většiny plemen mají být odstraněné. Je možné je i dodatečně bez vážných následků nechat odstranit, ale není to tak snadné jako u narozeného štěněte. Vzniklé jizvy musíme také dobře ošetřovat, aby nezůstaly výrazné a nenarušovaly tak linii končetiny (při posuzování na výstavách). Tato štěňata se mohou bez potíží uplatnit v chovu, chovatel by nám však měl snížit cenu o náklady za tento zákrok.

Nápadné změny na kostře nebo ve stavbě těla (hlavně u velkých a obřích plemen). Něco lze, správnou výživou a zátěží, částečně i napravit. Markantní odchylky od standardu někdy už nezměníme - např. výrazně zakřivený ocásek, strmé úhlení hlavně hrudních končetin. Zaúhlení končetin můžeme nejlépe posoudit, postavíme-li štěně, na vyvýšeném místě, do výstavního postoje. Řídíme se požadavky standardu jednotlivých plemen.

Pohyb. I malé štěně by se mělo pohybovat poměrně lehce - hlavně v klusu. Bez náznaků kulhání, vlečení pánevních končetin nebo klopýtání.

Správný výraz pohlaví. Je už rozpoznatelný i u tak malých štěňat. Fenky by měly být jemnější a drobnější než psi. Rozdíly bývají patrné nejen v celkovém vzhledu a výrazu, ale hlavně v síle hlavy.

Pak už záleží jen na dohodě s chovatelem. Některý cenu sníží a jiný si raději štěně ještě nechá, aby věděl, jak se bude např. chybný skus dál vyvíjet. Chceme-li nadějné štěně pro chov (odchovávat potomky s průkazem původu). Měli bychom si (při pochybnostech) vybrat štěně jiné nebo dokonce z jiného chovu. Koupě štěněte není většinou levná záležitost a rozhodneme-li se, už teď, pro štěně s nejistým vývojem, sníží se tak další pravděpodobnost použití psa do chovu. Protože i u zdánlivě bezvadného štěněte se mohou, během následujícího růstu, objevit ještě další nežádoucí vady.

No je to věda, vybrat ideální štěně a leckdy se utne i mistr tesař. Takový budoucí majitel vybírá pečlivě z mnoha štěňat, u různých chovatelů, důkladně si prověřuje předky štěněte a dokonce si přizve na pomoc i dalšího zkušeného chovatele. Ale některé zásadní odchylky ve vývoji se mohou projevit až v dospělém věku. A tak se (do té doby) hýčkaný šampion, najednou stává nezpůsobilým pro další chov či výcvik.

A někdy, poslední štěně z vrhu, jehož sourozenci už jsou dávno ve světě, nás zaujme svou povahou natolik, že je nám najednou úplně lhostejné, jestli z něj budoucí šampion vyroste nebo ne. K překvapení ostatních majitelů jeho sourozenců (možná kromě chovatele), z něj časem vyroste nejkrásnější a nejlépe vyvinutý pes z celého vrhu.

Většina lidí si chce pochopitelně vybírat jako první, z více pejsků, ale poslední štěně z vrhu nemusí být zrovna to nejméně povedené. Třeba chovateli jen více „přirostlo“ k srdci a on se s ním nechce hned tak rychle rozloučit nebo pro něj stále ještě hledá toho správného majitele.